Náš tým duševního zdraví pro děti a mládež v Chomutově oslovuje maminka čtrnáctileté Katky. Vyhledává nás po doporučení jiné organizace, která s dívkou nedokáže navázat kontakt.
Katka se uzavírá do sebe, nechodí do školy, sebepoškozuje se a většinu času tráví sama ve svém pokoji. U dětského psychiatra má termín až za více než tři měsíce.
Zpočátku je komunikace obtížná, Katka odpovídá jen jednoslovně. Po domluvě ji jednou za dva týdny začínáme navštěvovat doma, kde se cítí jistěji. Postupně si k nám nachází cestu. Pomáhají nám terapeutické karty, pracovní listy i procházky venku.
Dívka začíná mluvit o sobě i o těžkém dětství. Otec ji fyzicky trestal, matka pila alkohol, a i po rozchodu rodičů zůstává rodinná situace napjatá. Katka se bojí o mámu, která má nového partnera. Zvyknou si spolu popíjet alkohol a jejich hádky občas přerostou i ve fyzické napadání. Katka je zároveň odmítaná i mezi spolužáky a cítí se sama. Uzavírá se, nevěří si, nemá se ráda, a tak si ubližuje, aby si ulevila.
Díky citlivým konzultacím s naší pracovnicí se situace postupně zlepšuje. Katka je dnes mnohem otevřenější, mluví s námi bez obav, snaží se víc komunikovat se spolužáky a už několik měsíců se nepořezala. I na základě této změny její lékařka zrušila návrh na hospitalizaci v dětské psychiatrické nemocnici.
Katka má před sebou ještě kus cesty, ale dělá velký pokrok, za který si zaslouží naše uznání.